Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z říjen, 2017

Tak řekni kouzlo...

Ještě pořád mě umíš naštvat. Ještě pořád tě umím vytočit. "Promiň. Omlouvám se. Mrzí mě to. Opravdu." "Tušila jsem to. Měla jsem za tebe náhradu." "To jsem rád. Jakou?" "Adekvátní. Většinu času povídal, že brm brm traktor bác." "Ty mě přirovnáváš... K batoleti?!" "Ano. Všichni chlapi jste přece stejní. ;)" Je fajn vědět, že seš pořád stejnej vůl. Je fajn věřit tomu, že tě to vážně mrzí. Je fajn doufat, že myslíš vážně, že se prej za mnou stavíš, až pojedeš na návštěvu k rodičům. Now it's your turn...

Krásný smutný den

Napsat mu a rychle vypnout mobil. Jako puberťačka. Jako by to snad mělo nějaký význam. Všechno se vrací... Sedím ve vlaku. V tom, ve kterém jsem s ním trávila tři roky den co den. Píšu mu. A mám strach. Bojím se sebe. Bojím se své reakce. Bojím se toho, co se stane... "Aspoň jeden happyend..." Myšlenky lítají jedna za druhou. Co když nebude mít čas. Co když nebude chtít. A co když chtít bude? Jak budu reagovat? Po takové době... Co když si to pak rozmyslí... Skončila jsem kvůli němu závislá na lexaurinu. Hrabala jsem se z toho několik let. Fakt dlouhých let... A stejně ho chci vidět znova... Ta největší prdel na tom je, že jsem mu tu zprávu odeslala vlastně úplným omylem. Jen tak jsem si ji napsala. Vypla displej a přemýšlela, jestli mu říct to datum nebo ne. A když jsem se rozhodla že ne, zpráva byla odeslána. Můj mobil byl rychlejší než mozek... "Proč pořád chtěla víc, když už je dávno spokojená, vzpomínka bude možná trochu přibarvená..." Mám ze sebe hrozný strach

Mám tě ráda, ale...

Milá malá princezno, hned na začátek musím říct jednu větu. Mám tě ráda, ale ještě jsem tě nikdy neviděla. Narodila ses totiž teprve před několika hodinami a maminka ještě neměla příležitost mi tě ukázat. A tak mi dovol, princezno, abych se alespoň stala tvou první sudičkou. Chtěla bych ti popřát na tomhle světě plno lásky, protože jsi dítko, které vyšlo z toho nejkrásnějšího vztahu, který jsem kdy viděla. Máš úžasné rodiče a tu nejhodnější maminku, jakou sis mohla přát. Přeji ti, abys byla krásná, a to jak tělem, tak duší. A jsem si stoprocentně jistá, že nádherná budeš. Máš být totiž po kom. Říkám ti princezno, ale přeji ti, aby z tebe vyrostla pravá královna. Existovaly totiž královny, které nosily stejné jméno, jakým se můžeš pyšnit ty, a proslavily se svou láskou k bližním a všichni na ně dodnes vzpomínají pouze v pozitivním smyslu. Je to klišé, ale ze všeho nejvíc ti stejně přeji zdraví a štěstí. Milá princezno, narodila ses v nádherný čas, který v sobě obsahuje datum mého naroze

Dárky k výročí

Dárky rychle a jednoduše Upřímně řečeno, nemám fantazii. Ale vůbec. Nejsem ani manuálně zručná. Již v první třídě mě postihlo trauma z toho, když všichni spolužáci měli ve výtvarce všechno slepené, vybarvené, vystříhané a já teprve byla na začátku. A ještě jsem to měla ze všech nejhnusnější, i když jsem se snažila ze všech sil. Když k tomu připočteme, že jako žena v domácnosti neoplývám žádným bohatstvím, jistě si domyslíte, že při oslavách výročí s mým milovaným, jsem doslova v háji. Dort mu neupeču, i kdybych se na hlavu stavěla. Teda pokud bych chtěla, aby ten dort aspoň pěkně vypadal. A chutnal... Před každým důležitým datem tedy procházím různé ženské weby, bazárky, fóra, hledám na internetu, pročítám knížky, a snažím se ze sebemenšího nápadu vymyslet něco, z čeho by šel milý do kolen.  Proto bych v této rubrice chtěla pomoci všem ostatním slečnám, které řeší stejné problémy a pomalu propadají do hlubin šílenství, když už si vážně neví rady. Některé tipy jsou z mé h

cesty bez konce...konce bez cest

Za zavřenýma očima sledovala obrazy, které jí létaly v myšlenkách. Žádný neudržela v mysli déle než minutu. Myšlenky jako míček na tenisovém zápase. Letí tam, pak zase zpátky. Tam. Do outu. Právě dostala podpásovku od vlastní mysli. *** "Uteč, dokud můžeš, maximálně za pět minut tě budu chtít políbit." A tak se zvedá. On se leká, že ji vážně vyděsil. Jenže místo útěku obchází stůl, pokládá se na lavičku, hlavou si lehá na jeho klín a upřeně mu zespod kouká do očí. Přívrženkyně skins a kluk z antify. Malá nezkušená holka a dospělý velice zkušený muž. Ta, co nenávidí přírodní vědy. Fyzik. "Pověz mi o tom, jaké to je, když podvádíš?" ptá se provokativně. Prásk. Změna obrazu. Sedí ve vlaku, jede ze školy. "Můžu?" přisedá si kluk, který chodí do vedlejší třídy. "Můžeš," odpovídá mu, i když ho jinak vůbec nezná. Zbytek vlaku je přitom skoro prázdný. "Je lepší, když sedíš tady. Aspoň nemusíš ten smích skrývat, když řeknu něco zábavného. Protož

čemu se divíš

Někdy si jen tak pročítám starý blog. A staré vzpomínky na facebooku. A občas se s tím prostě nemám komu svěřit. A blog snese všechno. Ten je v tom nevinně, že. Je to jako strhávat si strupy. Jako se nožem vrtat v jizvě, která tak nemá šanci se zahojit. Jenže dokud je tam bolest, je tam aspoň něco... Kurzívou vzpomínky, normálně současnost... ** 14. 9. 2010 - blog Lidské bytí je samá ironie a proto se ironickou stávám i já. Buď si zvykneš nebo - jdi do háje. Volba je na tobě. ** 6. 10. 2010 - facebook "Jednoho dne to přebolí úplně. A ten den je blízko!" ** Je to vážně ironické, číst si to. Aktualizace po sedmi letech od data vydání. Nepřebolelo to! A tak se občas i dnes rozpláču do polštáře z ničeho nic kvůli tomu. Občas kvůli něčemu jinému. Ale ještě pořád to bolí. ** Základní poučka ze seriálu HIMYM zní, že po druhé hodině ráno se nic dobrého nestane. Seriál znám od samého začátku a stejně jsem se tím řídit ještě nezačala, i když už se mi kolikrát potvrdilo, že je to pravda

Pár slov na úvod

Proč Víla? Ze všech slov, které na světě existují mě nenapadlo slovo, které by mě vystihovalo lépe. Slovanský název "víla" byl totiž odvozen od slova "bláznivá". V původním pojetí také víly nebyly ty nadpřirozené bytosti, které si vybaví všichni dnes, ale byly to čarodějky. A já sdílím názor jednoho známého českého zpěváka, který říká, že každý z nás je svým způsobem čaroděj. Na Slovensku se místo víly používá výraz bosorka. Eláni ve stejnojmenné písni zpívají: "Tebe raz pristihnu, usvedcia, ohalia, prohlasi za svatu, alebo upalia." A to jsem taky já. Buď mě lidi mají rádi nebo mi nemůžou přijít na jméno. Hodná, ale pro některé potvora. Dvě strany stejné mince. No a poslední důvod, proč jsem Víla je ten, že víly v noci tančí a přes den spí. Mohla bych si říkat také sova, ale to není tak poetické. Proč v domácnosti? Aktuálně trávím čas jako žena v domácnosti. Nestarám se však o děti, nýbrž o staršího člověka, který potřebuje stálý dohled. O čem bu