Prostě Víla

Když se jedna noc protáhne na tři měsíce, z náplasti znova může být pošramocené srdce. Možná bych ještě loni nevěřila, že se dá usínat v takhle pevném objetí, které během celé noci nepoleví.  Jak moc něhy se dá poznat z očí badboye. Že se fakt dá vyšukat mozek z hlavy a že i když jsem si předtím myslela, jak je to super činnost, tak to byl jen slabý odvar toho, jak moc super to opravdu může být. Nečekala bych, že znova začnu tak často jezdit do rodnýho města, jen proto, že tam je on. Netušila bych, že na pražské diskotéce poznám kluka, jehož rodný dům je dvacet kiláků od toho mého.  V jiném státě. A díky tomu už vím i to, že "NIKDY!!!" v řeči osudu znamená "Za tohle prohlášení se ti jednou všichni vysmějí". V tom pevném objetí na zadní sedačce auta s tmavými skly jsem našla sama sebe. A když mě poprvé, a naposledy, než odjel, vezl tou svou dodávkou, místo práce, v rádiu zazněl název města, ze kterého pocházím, a rozezněla se neskutečně stará písnička s neskutečně ak