Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červenec, 2018

Děkuji ti

Protože jsi vždycky byl trošku zvláštní. Protože s nikým jiným neznám ten pocit, kdy jen z letmého pohledu očí vím, na co přesně myslí. Protože jen ty si uprostřed léta objednáš naprosto vážně grog. Protože ačkoli jsi přibral snad dvojnásobek původní váhy a přestal o sebe pečovat, pořád voníš stejně jako v tanečních. Protože seš jedinej, s kým jsem kdy uměla tančit. Protože jsme toho spolu tolik zažili. Protože si díky tobě uvědomuji jak je důležité nevzdávat život. Děkuji ti. Protože když už se mi povede tě vytáhnout jednou za rok z tvé komfortní ulity, stojí to za ty záchvaty smíchu víc, než cokoli jiného. Děkuji ti. Za to, že mi tím smíchem vynahrazuješ všechny chvíle, kdy jsem kvůli tobě byla na dně. Protože žádný jiný kamarád mě nikdy neudělal smutnější, než se to podařilo během těch let tobě. Ale žádný jiný mě neudělal zároveň i rozesmátější než mě děláš ty. Děkuji. A prosím všechny hvězdy na nebi, abys byl šťastný. Prosím hvězdy, abys hlavně byl...

Maryčka Magdonova

Obrázek
"Ahoj, pamatuješ si mě ještě? Když nám bylo kolem patnácti, slíbil jsi mi, že si mě vezmeš, když budu ve třiceti ještě svobodná. Myslím, že je na čase na tom pomalu začít pracovat." "Haha, jasně že si vzpomínám! :D" Minulý týden se zasnoubily zase dva další páry z mého okolí. Nejlepší kamarádka a brněnský princ, pro kterého jsem měla šílenou slabost, když jsem se do Brna před těmi X lety nastěhovala. Oba jsou mí spolužáci ze základky. Stejně stará kamarádka z vysoké před pár dny porodila miminko. Už loni jsem měla krizi, že jsem stará a něco mi uniká. Ale teď si připadám opravdu ještě hůř. Všem to přeji. Samozřejmě. Jen si říkám, že já chci sakra taky bejt princezna! (Nadsázka samozřejmě :) I když...) Vlastně mě hrozně potěšilo, že ten kluk, kterého jsem nikdy neviděla osobně, protože jsme bydleli každý na druhém konci republiky (Slezsko - Jižní Čechy), a se kterým jsem asi osm let nebyla v žádném kontaktu, si na ten dětinský slib stále vzpomíná. Teď nás od sebe něj

Začínáme..

"Ty vždycky přijdeš do obchodu a koupíš si hned první věc, kterou si zkusíš. Teď si vybereš první byt, na který se jdeš podívat...Proč si nevybíráš víc?" "Když vím, co přesně chci, a dostanu to vždycky hned, proč bych měla vybírat dál?" Bydlím se Sheldonem Cooperem. 300 metrů od hradeb Vyšehradu. ...A new chapter begins...

Pro všechny maminky

Nejsem máma. A ještě určitě nějakou dobu nebudu. Ale jsem dcera. Vnučka. Přítelkyně. Kamarádka. A ze všech těchto rolí si myslím, že mám nějaké zkušenosti. A proto bych Vám, milé maminky všeho druhu, právě z tohoto pohledu dcery či přítelkyně něco sdělila. Dělejte pro své děti to, co si myslíte, že je pro ně to nejlepší. Buďte přísné, ale buďte i kamarádky. Snažte se být taková, abyste byla po celý život ta první, komu vaše dítě řekne to, co je pro něj zrovna nejdůležitější. Abyste to byly vy, komu s radostí říká, že se mu povedla bábovička, nebo že zrovna dal maturitu. Abyste to byla vy, komu nadšeně telefonuje, že ho přijali do práce, že se bude ženit, nebo že čeká dítě. Nedokážu si představit, že by existovala nějaká z vás, která by se tohle chtěla dozvídat až jako poslední... Buďte přísné. O tom žádná. Nemůžete mávnout rukou nad tím, když maličké něco provede. Ale naučte se s dětmi smát. Bláznit s nimi. Sjet s nimi klouzačku a zpívat si s nimi potrhlé písničky. Když je dítěti pět,

jestli máme sílu, tím projít dál..

Proč to někdy nejde? Bylo nebylo, byla jedna holčička a jeden chlapeček. Bláznivě se do sebe zamilovali. Ona ho milovala tolik, že se vykašlala na všechno, co do té doby měla, aby byla s ním. Protože na začátku věděla, že to je ten pravý. Prostě to cítila. A všechno tomu nasvědčovalo. Všechna ta znamení a náhody, na které nevěřila. Třeba když milovala jednu slavnou osobnost, nikomu to neříkala, a po měsíci psaní s ním se z prvního e-mailu dozvěděla, že jeho příjmení zní přesně takhle. Nebo když den, kdy svůj vztah zahájili značí tolik různých věcí. Výročí data nehody, která otřásla jeho životem. Den, kdy její kočka slaví svátek. Kočka, která se narodila v den, kdy s ním začala být v pravidelném kontaktu. Nebo třeba to, že jeho pes a její kočka mají jméno, které se liší pouze jedním písmenem uprostřed. Už to jejich seznámení. Další náhodný člověk. Kdo by si to pamatoval. Ale ona naprosto přesně ví i po té době, co cítila, když jí poprvé napsal. Co mu přesně odepisovala. A on si přesně p