Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z květen, 2022
Že je Česko malé, to vím už dlouho. A celý svět se prý zná přes šest lidí. Ale v realitě je to jiné. Vtipné. Když si holka z Ostravska dá rande na jednu noc s klukem z Olomoucka. Na Zlínsku. A o pár let později si tenhle kluk vezme dívku z Prahy. Shodou okolností vysokoškolskou spolužačku její kamarádky ze základky. A pak si spokojeně žijí všichni v jedné části Prahy. Jo. Svět je fakt malej.

Třicítka

Některé věci jsou pro mě těžké. Třeba žít. Přežít. Hodněkrát jsem byla v depkách. Proplakala oceány slz. Chtěla skončit. Skočit. Hodněkrát jsem prostě jen nechtěla bejt. Cpala se prášky, abych tu bolest aspoň chvíli otupila. Pila. Hodněkrát to prostě jen strašně bolelo.  A teď mám třicet. Přežila jsem doteď. A jsem na sebe pyšná. Ale na co jsem pyšnější, tak na to, že mi lidé přejí a říkají, jak na mě mají rádi můj úsměv. Veselost. Jiskřičky v očích. Tu schopnost užívat si každé sekundy. Smích. Neví, kolik to pro mě znamená. Kolik je za tím úsměvem skrytých slz. Nocí prořvaných do polštáře. Ale každá taková jejich věta mi dodává sílu usmívat se dál.  Děkuji. Že ve mně máte tu víru, kterou já občas ztrácím.