Prostě Víla

Protože mi poděkoval za to, že jsem za ním přijela. Protože se mi omluvil za to, že jsem se od něj vrátila nemocná. Protože mi zavolal, protože ho mrzelo, že se mě ani nezeptal, jak jsem vlastně dojela. Je těžké nemít ho ráda. A už mu vlastně věřím v tom, když říkal, že není žádný badboy, ale je hodný. Možná má občas fakt debilní řeči, ale ty zásady v sobě někde zakořeněny má. Bude to těžké, až mě jednou vymění za opravdový vztah.  Ale ta holka, která ho dostane. Ta vyhraje první cenu.  Protože občas se sice chová jako ťulpas, ale v těch důležitých věcech je vážně skvělej.

Budeme si říkat, že spolu nechodíme. Ale budeme si volat po nocích, jezdit spolu na dovolené a spát spolu. Jestli tohle není definice vztahu, tak co potom vztah je? Chováš se ke mně v mnoha ohledech lépe, než všichni chlapi před tebou. A to i přesto, že spolu nejsme v kontaktu denně. Věřím ti a ty si mě hlídáš. Baví mě ty kapky žárlivosti, které v sobě máš. Které čas od času velmi nenápadně pouštíš na povrch. Když tě zajímá, kde zrovna jsem. S kým. A co jsem dělala. Když se tváříš, že ti záleží na mém dni. Možná spolu nechodíme, když si to teda myslíš, ale aspoň se na sobě můžeme učit. Poznávat, co potřebuje duše toho druhého. Co milují naše těla. Jací jsou lidé z jiné sociální bubliny. Pokaždé, když za sebou zavřeš dveře, řeknu Mám tě ráda. Pokaždé, když ten hovor zavěsíme, udělám to samé. Respektuji, že to slyšet nechceš. Ale ty respektuj, že to já říct potřebuju.

Asi potřebuji zase na chvíli pustit ven tu holku, co ze sebe vypisovala pocity. Pocity, které se dlouho snažím udržet vevnitř za maskou vysmáté bezstarostné princezny bavící se po barech. Ten loňský rozchod mě fakt zasáhl. Všichni to ví, ale bolelo to ještě tisíckrát víc, než si kdokoli dokáže představit. Bylo to od něj hnusné, zlé, nepředvídatelné a sráčské. Shodilo mě to na zem. Skopal mě do kuličky. A kopal pořád a pořád dál. A blbé na tom je, že já mu to dovoluju dodnes. I po tom roce a půl mu dovolím kopnout si. Ve chvíli, kdy já kolem sebe bezbranně plácám. Udělala jsem tolik věcí, za které se tak hrozně stydím. Všechno kvůli němu. Pro něj. Jsou to věci, které nemůže nikdo vědět, protože by mě odsoudili. Protože by to nepochopili. Protože nešli v mých botách. Protože neví, co to kurva bylo a je za hroznou bolest. A vím, že bych ho zpátky nechtěla, jenže vím, jak moc nenávidím ty tři grácie za které mě vyměnil. Lásku za kamarádství. Nejlepší kamarádku, za tři obyčejné kundy, které