Vlastně to je hrozný, že člověku musí dojít taková zásadní věc až během dospělosti. Že je OK mít emoce. Že nebyly OK věty jako: "Proč jsi taková, když ještě před chvílí jsi byla normální?" Protože normální je být šťastná, smutná, navštvaná, i bez nálady. Všechno tohle je normální. A prožívá to každý. A když mi teď zabylo něco líto, jako první myšlenka se objevila: "Už zase začínáš.." Až vědomě jsem si musela říct, že jo, klidně můžu začínat. Klidně můžu bejt smutná z toho, že něco nevyšlo. Můžu. A je to v pohodě. Protože můžu prosedět večer zabalená v dece na gauči a smutnit. Že jsem tady sama. Protože rozumím tomu, že vstávat ve tři ráno, ujet přes čtyři sta kilometrů a potom jít do práce, člověka vyčerpá. A stejně tak mám nárok na to být z toho přešlá, protože jsem se těšila. Obojí je naprosto OK. A taky je ok mít myšlenky na to, že je dnes den Pí. Možná proto mi napsal ex svůj dnešní program. Že byl se svou nejlepší "kamarádkou". A je naprosto
Příspěvky
Zobrazují se příspěvky z březen, 2023