Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z listopad, 2013

titulek článku MUSÍ být prázdný

nevím proč, ale stále sem chodíte stále mě máte v oblíbených i když už sem nepíšu hrozně dlouho už nejsem s mým milým, kterej tady na tom blogu dva roky dominoval... rok na blogu jiném už toho na mě bylo moc zlomila jsem mu srdce nenávidí mě ale i to se v životě děje stále studuji psychologii zrušili nám v brně akreditaci je to zajímavý nikdo nevíme, co se bude dít dál jsem závislá na broswerové hře shakes and fidget s15 pojdte k nám do cechu bydlím v brně znova rok dojíždění mi stačil na to, abych zjistila, že jsem moc pohodlná tři zastávy od školy je tak akorát i když lepší by to bylo ještě blíž pořád neumím vařit pořád je mi to úplně jedno tlustnu z toho jak věčně nejím poznat to jde jen na váze, na postavě ně a stále jsem ta malá pitomá holka, co miluje Mardiho a věří, že se do ní jednou zaláskuje taky von je ten pravej víc vás toho stejně nezajímá tak čau :)

Hlásím, že žiju

Poslepu šáhla pod polštář. Nahmatala mobil. Hádala, kolik tak může být hodin. Buď je zataženo, nebo je před desátou, slunce ji totiž ještě nepálí do očí. Teprve když držela mobil v ruce, rozlepila oči. 11:30. No ty vole. Zase půl dne prospala. I když se vůbec nedivila. Šla spát o půl čtvrté. Jako většinu nocí v posledních třech měsících. Pořád se ještě nepohnula ze své spací polohy a už automaticky klikala na známou modrou ikonu s velkým S. Znovu zavřela oči. Pevně svírala mobil v ruce. Buď může spát dál, protože si s ní stejně psát nebude a není tam. Nebo napíše a ona se teprve poté rozhodne, jestli se jí chce vstávat. Mobil zavibroval. Rozlepila stále těžké oči. "Dobré ráno, zlatíčko. Tak copak se ti dneska zdálo?" četla. Na tvář se jí vloudil úsměv. Posadila se na posteli, protřela si oči, do rozcuchaných vlasů dala gumičku, a zapnula notebook vedle postele. Až poté, co se pořádně přivítala, šla do koupelny. Koukala na sebe do zrcadla. Neupravená, nenalíčená, a stejně si p