tolik běsů..
A je to zpátky. Všechno. Ty dny, kdyse všechno kolem točí. Kdy ve vzduchu víří démoni a já končím s jizvami na všech možných částech těla. Tam, kde to není vidět. Dny, kdy se vypnou všechny sociální sítě a nezvedají se telefony. Dny, kdy jsou sousedi vytopeni přívalem mých slz. Bolest, která přestává jen když mám nehty zaryté kdekoli ve své kůži. Kdy nejde vstát z postele. A tak zapnu ty sítě, že si napíšu o pomoc. A pak přijdou ty zprávy: "Hele Vílo, já ti chci jen říct, že kdyby ti zase bylo mizerně, tak mi koukej napsat a vyřešíme to. Neubližuj si, ano? Prosím.." A tahle zpráva pak spustí další příval slz. A další. A další. Protože je zřejmé, že mu psát nemůžu, protože by asi těžko vysvětloval své přítelkyni, že holka, kterou miloval, se řeže kvůli debilovi, kterého milovala... A tak se ty sítě zase vypnout. A mentální breakdown pokračuje. Ještě jedno zlomený srdce a zemřu. Přísahám, že tuhle bolest už víckrát nezvládnu. V životě se mi stalo asi 4x, že mi přeplo. Totáln