Kolik papírových lodiček je hodně lodiček?
A kolik probdělých nocí je hodně nocí?

Když jsem se z Vyšehradu stěhovala do normálního paneláku, brala jsem garsonku a lidem okolo říkala, že stejně nemám ráda návštěvy, většinu času trávím venku a rozhodně nechci, aby mi můj prostor někdo narušoval.

No a proto poslední tři roky funguje můj byt jako průchoďák. 

A já si na to zvykla. Nebejt tady sama. Mít tady pořád někoho. Mít se komu schoulit do náruče a povídat si dlouho do noci. 

Říkám o sobě, jak jsem asociální. Akorát, že asi vlastně vůbec nejsem... 

Když jsem jako malá sledovala Gilmorky, pamatuji si jednu scénu, když se v kuchyni bavily o tom, kolik lidí jim do domu chodí, že ani nezamykají, protože se u nich všichni cítí jako doma. V hlavě jsem si vytvořila představu toho, že bych to jednou taky takhle chtěla. Takže se mi vlastně jen splnil sen. Že se u mne doma opravdu někdo hezky cítí...

 I když jsem hostitelka na prd.