Nějak jsem začala zase ujíždět na poezii.

Beatnici. 

A zase se potřebuji vypisovat. 

Asi mám chuť tvořit.

Blbý, když nemám talent.

A inspiraci.

Možná to je tím, že už zase pravidelně čtu.

Denně. 

Krátké chvíle klidu pouze pro mě.

Zpívám si.

I když to neumím.

Maluju.

I když to neumím.

Nutně si potřebuji přivést ukulele, na které jsem nesáhla pár let.

I když to neumím.

Protože život není o tom něco umět. 

Život je o radosti, se kterou děláme věci, které neumíme.

Možná je to tím, v jakém prostředí se pohybuji.

Je inspirující.

Co covid dal a vzal?

Mně dal zkušenosti z filmového průmyslu.

Protože ten se jako jeden z mála nezastavil.

Není tak těžké jít si za svými sny. 

Stačí bejt vytrvalej. 

A nepřát si ptákoviny.

Stačí se snažit. 

A jít.

Nikdo jinej to za nás neudělá.

Komentáře

  1. Maluješ, zpíváš, básníš. Je něco, co jako renezanční člověk nedovedeš? Pro mě hluboká inspirace.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mezi mnou a renesančními lidmi je velký rozdíl. Oni to, co dělají, umí. :)

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář! :-)

Populární příspěvky z tohoto blogu