-

A pak se proste bojim.

Bojim se tech náznaků. Toho zda veci ktere rikas myslis vazne nebo ne. Toho ze obcas provalim veci, ktere bych si mela nechat radsi pro sebe. Bojim se toho ze se to muze cele zvrtnout. A zaroven chci, aby se to zvrtlo…

Se svym nejlepsim kamaradem jsi posledni mesic nebyl. Se mnou jsi od te doby travil cas dost. Od chvile kdy jsem se ti zhroutila v naruci a z tebe zacalo vsechno padat. To jak moc mi tvuj nejlepsi kamarad lhal do oci. Ale vlastne nejen on.. Cela ta parta..

A tak jsi vymenil 24lete přátelstvi za dve holky. Jednu znas skoro rok, druhou osm měsíců… dve holky, kterym během jednoho roku stihl ten tvuj kamarad ublizit uplne stejne hodne… 

Rika se, ze chlapske kamaradstvi je neotresitelne. Ale zapomina se na to, ze kdyz se spoji dve holky se stejne zlomenym srdcem, muze z toho vzniknout neco uplne nadprirozeneho… a to se letos stalo. 

Karmicky rok. Prej. Jestli ano tak jsem rada ze mi karma vas dva přinesla. Ještě mame dva dny… muj cil je jasný, tve zamery mene . Nechme to osudu …

Komentáře

Okomentovat

Děkuji za komentář! :-)

Populární příspěvky z tohoto blogu

-
Je jednoduché stěžovat si na věci, které štvou, nebo by určitě štvaly všechny. Neuklidil, nevypral, snědl... Bla bla bla. Klasika. Ale co když duši tíží něco jiného. Něco, na co by si ostatní nestěžovali. Co by brali, radovali se a svět by byl růžovej. Nebo by to naopak hned zavrhli a bylo by to jasný. Jenže někdy to takhle jasné není. Myšlenky vrtají hlavou jako kůrovci ve smrku ztepilém. Stokrát během dne změnit názor. Před spaním polykat hořké slzy. Ráno dát té myšlence šanci. A o pět minut později to zase zavrhnout, jako tu nevětší blbost na světě.    Buď trochu "yes man". Nedělej to! Nechceš to! Vezmi tu příležitost! Utrápíš se. A ty to víš. Přizpůsob se někdy. Dělej věci podle sebe. Nebuď tak sobecká. V tomhle buď sobecká! Zkus vymyslet kompromis. Ale jak?   Když já nevím, jestli to je hrdost, co bych musela překonat... A nebo šestej smysl, kterej mě varuje... Když já si věci potřebuji rozhodovat sama a ne bejt postavena před hotovou věc. Takhle se vztah nedělá přec...
Další informace

Čtyři

-
Dej mi moje čtyři měsíce. Dej mi to, na co měla nárok ta přede mnou. Prolitá litry alkoholu. Zakouřená všemi těmi dýmy z cigaret. Spousta nových tváří a jmen. Karty, fotbálky, šipky. Kvízy. Filmy, reklamy a seriály. Do postele se dostávat až dlouho po půlnoci. Všechna ta poslední metra a noční tramvaje. Pláč v Boltech. Smích v hospodách. Zpěv a tanečky. V nočních ulicích. Panické úzkosti spláchnuté panáky drahého rumu. Miliony modřin a rozbitá záda. Dlouhé procházky. A krátké okamžiky... Tři extrémně intenzivní měsíce. Dej mi ještě ten jeden. Ten, na který měla nárok i ta přede mnou...
Další informace
-
Víš, já to na tom tvém hlase slyším. Říkej si co chceš, ale je to tam. Když se zase tak měsíc neuvidíme, tak tě to přejde, tak jako už to tady bylo. Ale teď to tam máš. Tu jiskru. Tu kterou zapíráš. Ale víš, když jsme se tady prali, lechtali a smáli se, tak jsme to v těch očích viděli. Měl jsi tam ty jiskřičky. Měl. Tak mi nekecej.  Víš, chtěla bych ti říct jednu věc. Jedno tajemství. Tohle je poprvé, co je to všechno tak moc opravdové, že se toho bojím.
Další informace