marná

Jsou věci, které sem psát chci, ale jsou i takové, které přes mou vlastní autocenzuru neprojdou.

Asi mi jeblo.

Vlastně by tohle stačilo a dál bych pokračovat nemusela...

Vystudovaná magistra začala pracovat.

Tuhle práci by zvládl každý i bez vzdělání.

Vyhovuje mi.

Nepotkávám u toho lidi.

Řekla psycholožka...

Donucena pravidelně chodit spát.

Pravidelně vstávat.

Muset.

...

Potkala jsem v obchoďáku Izziho.

Zpěváka z Dogy.

Tak jsem si prostě jen sedla a deset minut čuměla na jeho záda.

Pro fotku jsem si nešla jen z jediného důvodu.

Holka na podpatcích, v elegantním kabátu s natočenými vlasy ve stylu princezny a růžovém svetru přece nemůže poslouchat někoho, kdo zpívá: "Čeho je třeba víc než chleba? Říkám to rovnou, chtěl bych tě jebat."

Ale přijde mi hezké, že můj Kladeňáček, který před pár lety nepoznal pomalu ani Kabáty od Lucie a o takové Fixe neměl zdání, při pohledu na něj řekl: "To je ten, co jsem na koncertě viděl jeho prdel, že jo?"

Učí se rychle.

...

Sere mě milion věcí.

Ale snažím se ovládat.

Protože moudřejší ustoupí.

Ale je mi jasné, že to zase jednou bouchne...

...

A asi mi jeblo.

Nehorázně mě začal přitahovat Zibura.