Co kdybych se uměla ovládat

Každý řešíme, jaké by to bylo, kdyby se v životě stalo něco jinak. Co kdyby tohle, co kdyby tamto. Už někdy na prvním stupni mě moje tehdy nejlepší a trochu drzá kamarádka u jednoho "kdyby" odbyla říkankou: Kdyby byly v řiti ryby, nebylo by rybníka, sáhl by sis do prdele, vytáhl bys kapříka. Od té chvíle se těmito rýmy řídím. Snažím se neohlížet do minulosti a netrápit se nad tím, co by se stalo, kdybych se jednou rozhodla jinak, protože vím, že minulost stejně změnit nikdo z nás nedokáže. A i když si na svůj život tady na blogu hodně stěžuji, slovo kdyby jde mimo mně.

Avšak jedno kdyby mě teď strašně akutně trápí. Ale fakt neskutečně. A věřím tomu, že hodně z vás tohle trápení zná úplně stejně. Jsem totiž hrozně impulzivní a neumím se ovládat. A tak tady teď smutně koukám... Na stůl... A říkám si: Co kdybych jednou tu čokoládu nesežrala tak rychle? :))

-----------------

Ale ne, abych nekecala, projela jsem teď blog vyhledávačem a nějaké kdyby jsem tady taky našla. Obě ve článcích k tématu týdne. Takže abych se přiznala, první kdyby jsem řekla zde:

"Je mi jedno, že jediný muž, kterého opravdu miluju, by mi mohl dělat otce. Věkem. Kdyby mě měl v osmnácti."

Ale tohle kdyby je přece jen trochu jiné... A ten muž byl/je Mardi z Vypsané Fixy. :))

A druhým kdyby začíná celý článek, který sem kopírovat nebudu, ale když kliknete tady, můžete si počíst o pohádkách.