Jak si neobjednávat dárky

Minulou neděli jsem objednala pro Kladeňáčka a mamku dárky z jednoho nejmenovaného e-shopu. Našla jsem si ho přes heuréku, protože tam měli nejlevnější ty konkrétní věci, které jsem chtěla, a hodnocení obsahovalo samé hvězdičky. A ani podle komentářů jsem nezjistila žádná negativa. Takže jsem ho hned kartou zaplatila a čekala, co bude dál.

Hned v pondělí mi poslali fakturu, podací číslo a všechny další důležité doklady s tím, že balík předali společnosti In Time (v překladu Včas) a zábava začala.

V úterý se nedělo nic.

Ve středu psali e-mail, že balík doručí. Večer volali, že sorry, ale pokazilo se jim auto, balík bude doručený zítra.

Ve čtvrtek psali, že přijedou. Místo toho do sledování zásilek hodili, že pokus o doručení byl neúspěšný. Což je nesmysl, když jsme doma čtyři a při pečení cukroví koukáme z okna na příjezdovou cestu...

V pátek v 11 hodin pán volal, ať jde někdo ke dveřím, že už jede... Po pěti hodinách jsem mu volala zpátky na stejné číslo a bylo mi řečeno, že pro mne žádný balík nemá, ať zavolám někomu jinému a neotravuju ho. Ze stejného čísla o několik minut později stejný muž volal, že dneska už nepřijede, že nestíhá.

V sobotu volali, že jim někdo dal výpověď a jiný si vzal dovolenou, ať balík nečekáme.

V neděli ráno přišel e-mail, že balík dojde dnes mezi 16 a 19. Bude půl šesté, je tma jak v pytli a balík nikde. Skoro se až bojím na to číslo, které mi dali, zavolat, abych se zase nedozvěděla, jaká jsem blbka, že čekám balík v neděli večer.

Nejvíce ironické na tom je, že si ten balík objednávám z firmy, která sídlí 30 kilometrů daleko.

Kdybych věděla, jak je In Time nespolehlivá firma plná arogantních volů, zajela bych si tam radši sama vlakem.

Měla bych už dávno dárky i klid...

Takže pokud se do hodiny a půl balíku nedočkám, půjdu zítra na policii podávat trestní oznámení.

A to jsem si ještě před pár dny říkala, že horší než česká pošta, která mi ztratila na míru dělaný šperk, nemůže být už nic... Může. Pošta ho po týdnu aspoň našla...