Milý Kladeňáčku

-

Komentáře

Okomentovat

Děkuji za komentář! :-)

Populární příspěvky z tohoto blogu

-
Je jednoduché stěžovat si na věci, které štvou, nebo by určitě štvaly všechny. Neuklidil, nevypral, snědl... Bla bla bla. Klasika. Ale co když duši tíží něco jiného. Něco, na co by si ostatní nestěžovali. Co by brali, radovali se a svět by byl růžovej. Nebo by to naopak hned zavrhli a bylo by to jasný. Jenže někdy to takhle jasné není. Myšlenky vrtají hlavou jako kůrovci ve smrku ztepilém. Stokrát během dne změnit názor. Před spaním polykat hořké slzy. Ráno dát té myšlence šanci. A o pět minut později to zase zavrhnout, jako tu nevětší blbost na světě.    Buď trochu "yes man". Nedělej to! Nechceš to! Vezmi tu příležitost! Utrápíš se. A ty to víš. Přizpůsob se někdy. Dělej věci podle sebe. Nebuď tak sobecká. V tomhle buď sobecká! Zkus vymyslet kompromis. Ale jak?   Když já nevím, jestli to je hrdost, co bych musela překonat... A nebo šestej smysl, kterej mě varuje... Když já si věci potřebuji rozhodovat sama a ne bejt postavena před hotovou věc. Takhle se vztah nedělá přec...
Další informace

Kill me just kill me

-
Není nic lepšího než si v práci pozvat skupinku skoro dvaceti deváťáků na kariérní poradenství. Skupinku skládající se výhradně z kluků. Dva dny po koncertě Dana Landy. Na který jsem šla s angínou. Už dvě hodiny se tady před zrcadlem hystericky směju a nemůžu přestat. Protože mám první skupinku zítra a další ve středu. No směju... Ráda bych se smála, kdybych byla schopna rozhýbat hlasivky. Ale já jsem totálně bez hlasu. Ptala jsem se bývalého, co mám dělat, aby mě ti smradi aspoň trochu respektovali. Zamyslel se, jaký tehdy byl on. A řekl mi: "Nechoď tam. Nedáš to." Ptala jsem se současného, co mi poradí, abych to s bandou pubertálních kluků zvládla. Zamyslel se, jaký tehdy býval on... A řekl mi: "Nechoď tam. Uteč." Ptala jsem se kamaráda, co mám dělat, abych to tam přežila. Zamyslel se... A řekl mi: "Nic nenaděláš, stejně ti budou civět na kozy, ať si oblečeš, co chceš." Někdy bych uvítala trochu té milosrdné lži. Vzhledem k tomu, že neumím mluvit před sk...
Další informace

Nejdůležitější otázka

-
Celý týden přemýšlím nad tím, jaká je ta nejdůležitější otázka. Vybavilo se mi mnoho hloupých otázek. Už se budeš vdávat? Už plánujete dítě? Už jsi dostudovala? Kde pracuješ? A co teda vlastně děláš? Za tohle bych vraždila. Pak ještě jedna rádobyvtipná otázka, která nastává po odpovědi, že jsem psycholožka. Haha a můžu být tvůj pacient? Nebo dost podobná: A ty mě teda teď rozebíráš? Haha. Ano, jistě, rozebírám. Jsi stejný blb jako ostatní. Suverénně nejdebilnější otázku však vyhrává ta, kterou dostal kamarád po narození dcery. Jsi hodně zklamaný, že nemáš syna? Už je to půl roku a pořád mě nenapadá mě vhodná odpověď, kterou bych na tohle mohla odvětit. Protože já jsem taková mrcha, která by naprosto ironicky vypálila něco ve smyslu: "Ano, chtěl jsem ji hodit do babyboxu a začít pracovat na dalším pokusu, ale matka dítěte mi to zakázala, takže se kvůli tomu teď rozvádíme." No ale zpátky k té důležité otázce. Jedna důležitá otázka mě provází pravidelně každou půlnoc online hern...
Další informace