Tlustá

UPOZORNĚNÍ: Nečtěte to s žádným očekáváním. Každá další věta je předvídatelná, takže to nestojí za nic. A ten češtin...

Ale já z toho mám stejně tak nějak radost… Asi proto, že jsem něco stvořila. Něco co není tak úplně sobecké.

Tak se posaďte, vezměte si popcorn a radujte se, že Víly chorý mozek ještě úplně neumřel.

---

…

Rozcuchaná vstala z postele. Po několika dnech její kroky mířily k ledničce. Měla hlad. Pořádnej. Klidně by teď spořádala celou krávu, kdyby ji měla po ruce, říkala si. Zastavila se u zrcadlové stěny. Když se sem stěhovali, byl samozřejmě její nápad pořídit si ji. Při pohledu na sebe se vyděsila. Roztrhané pomačkané XL tričko Ironů, které její přítel už dávno vyřadil ze svého šatníku. Ona se ho však vzdát nechtěla. Zpod trička jí dole koukaly pestrobarevné kraťásky. Ovšem tak malé, že když si tričko posunula, nebylo vidět, že by na nohách něco měla. Odrostlé dlouhé blond vlasy se začínaly mastit. Nepočesaná, rozcuchaná, ale i tak si vlasy držely svou pěšinku tam někde na boku, kde měla být. Podivuhodné. Kruhy pod očima. Z toho, jak byla přespaná. Slzy, které si neutírala, jí nechaly na obličeji malé fleky.

Jak dlouho spala? Který je den? Nebo aspoň kolik je hodin? Mobil měla beznadějně vybitý, toho si všimla už v ložnici. A hodiny? Na ty bez čoček nedohlídla. Nešlo jí určit, která ručička je malá a která velká. Hnusná a ještě slepá.

Čím déle u zrcadel stála, tím víc se sama sobě hnusila. Cestu do ledničky si opět začala rozmýšlet. Nohy pokryté celulitidou. Břicho tak obrovské, že šlo vidět i přes to vytahané tričko. Otočila se za sebe a otevřela skříň. Přítel tam před ní schovával váhu, opravdu si mohl myslet, že je tak blbá, aby nevěděla kam? Vážně si myslel, že jí nedojde, že kvůli práci odjel tak daleko jen proto, že už ho nepřitahovala? Ona věděla dost dobře, že se jí jen chtěl zbavit. Nevěřila těm jeho kecům, že je hubená. Vždyť ať se na ní podívá. Je jako prasnice…

Stoupla si na váhu. 49 kilo. Poprvé od deváté třídy méně než padesát. A devátá třída je už tak zatraceně daleko. Stejně jako celá střední… Tiše se zaradovala. Přece jen to dokázala. Jenže při zpětném pohledu do zrcadla si znova připustila, že kila nejsou všechno. Zrcadlo přece nikdy nelže. A když jí teď říká, že vypadá jako tlustá obluda, tak na tom asi něco bude. Určitě.

Došla do kuchyně. Kroky však nesměřovaly k lednici, ale ke dřezu. Jíst nemůže, když ji lezou špeky. Vytáhla si aspoň čistou skleničku a nalila do ní studenou vodu. Vydala se zpět do pokoje. Zase se jí chtělo spát. Ale pro jistotu si z tajné kapsy v batohu vytáhla prášky, které ji kdysi dávno předepsala doktorka. Na uklidnění. Potřebovala je, protože momentálně se nesnášela. Někdo tak hnusný nemá právo žít. Rychle ho zapila. Vyčerpané hladové tělo usnulo za okamžik.

...

Dveře se tiše otevřely. Vstoupil do nich její přítel. Znepokojovalo ho, že má už týden vypnutý telefon. Vlastně od té chvíle, co odjel. Přece se na něj nemohla tolik zlobit. Všechny ty peníze vydělával jen proto, aby se měla dobře. Jako malá vyrůstala v chudobě, proto jí chtěl dopřát něco víc.

Ležela zády ke dveřím, ale deka se v pravidelném rytmu zvedala, takže věděl, že spí. Na stole zahlédl prášky. Pochopil, že je něco špatně. Šel se podívat do lednice. Než odjel, nakoupili spolu plno jídla, aby do obchodu nemusela jezdit sama. Jenže právě zjistil, že z toho nic neubylo. Alespoň ne nic, co by šlo na první pohled vidět. Vrátil se za ní zpátky. Na chvíli se k ní přitulil a přemýšlel.

"Anetko…" vydechl zoufale. Nevěděl, co by měl udělat, aby to bylo správné. Všechny ty nápady, co mu probíhaly hlavou měly své mínus. Jenže ona už nebyla malé dítě. Musí se o sebe umět postarat a ne upadnout do deprese pokaždé, co na chvíli odjel. Pohladil ji po zádech a vstal. Odcházel na chodbu, aby ji neprobudil a nervózně vytáčel známé číslo.

...

Probudila se až když ji píchali kapačku. Bránit se sice chtěla, ale hladové tělo to nedokázalo. Neměla ani kousek síly. Odvezli ji rovnou na psychiatrické oddělení. Nechápala to. Proč ji tam Ondra poslal? Přece nebyla blázen. Vždyť chtěla být jenom krásná…