poslední dny

Víc než úvodní stránka nového blogu.cz se mi nelíbí přístup vedení, že smazali a zablokovali komentáře na Srdci blogu. Čekala jsem, že to udělají. Jestli něco po změně té úvodní stránky nechápu, je to, k čemu je vlastně teď funkce oblíbené blogy. K ničemu. Stejně všecko musím hodit do rss čtečky nebo je "obíhat" jako za dob, kdy jsem ve čtrnácti začínala blogovat. Úchvatný krok zpět.

*

Musím se učit. Jako vlastně pořád. Konečně mám aspoň malou motivaci, protože jsem dostala poslední výsledek předtermínu. A svítí to zeleně. Úspěšnost je 2:1 ve prospěch splnění. Vždycky dám ty nejtěžší zkoušky a u těch lehkých plavu. Protože mě ty lehké předměty nebaví. Jsem divná. A doufám, že se mi už konečně ve 4 semestru podaří zapsat si angličtinu. Jinak jsem prostě v prdeli, na rok přeruším a pujdu na jazykovku.

*

Silvestr byl fajn. Třetí s Milým. 31. ráno jsem se probudila a neviděla na pravé oko. Neviděla jsem na něj až do jedné odpoledne. A když už mě konečně měl kdo zavézt na pohotovost, tak jsem vidět začala. Rozmazaně jak prase, ale teď už vidím skoro přes celý pokoj (v brýlích. Bez nich tak nějak nevidím ani na ten notebook, což je pořád špatně). Jak příště dojedu domů, stejně k oční musím zajít. Protože mi v něm pořád praskají žilky/cévy nebo co to tam je a když mě bolí hlava, tak bolí přímo tam, za očima. Nechápu logiku, že veterinář ordinoval i na Štědrý den (a díky němu nám žije kocourek...) a praktický lékař pro dospělé a oční lékař celé Vánoce neordinovali. (A proto Víla trpí. Kocourek je tedy přednější než Víla. Ach jo.) Večer jsem se ani neopila. Člověče nezlob se s panáky jsem vyhrála. Stejně jako šipky. Což mezi všemi těmi muži byla opravdu pocta. Jenom z Twistru mám modřinu přes půl ruky.

*

Po Vánocích bych potřebovala ne dvojpostel, tak jak máme teď, ale trojpostel. Už se mi tady ti plyšáci nevlezou. Knížku o Nirvaně mi doma hned zabavili, protože si ji můžu přečíst až po zkouškách za odměnu, ale Kinga a Walking dead mi nechali. Stejně tak puzzle. Tisícové jsem dostavěla během svátků a ty tři trojtisícové mě ještě čekají. Mě prostě baví dělat věci, při kterých musím používat mozek jinak než normálně.

*

Zkouškové musí odnést své oběti. Řekla jsem si, že na pc nebudu tak často. A když jo, tak pouze na školní proxy, kde budu hledat zdroje ke dvěma seminárkám. K nim jsem si vybrala termíny na konci prosince, ale stejně nestíhám. Příští týden mě čekají dvě zkoušky, na které se musím učit akutněji. A o týden později ta opravná zkouška, kterou jsem nedala v předtermínu. Půjde to. Všechno zvládnu. Chybí mi 6 kreditů k zápisu do dalšího semestru. To je ta příští zkouška. To je ještě větší motivace. Takže se mějte. Držte mi palce. A těším se, až nebudu tak vystresovaná a budu sem moct psát i jiné, zajímavější věci. :)