kurz nevýhodný

Myslela jsem, že aspoň přes Vánoce vydržím bez blogu. Ale já si někam musím pubertálně stěžovat. A bude to zmatené, protože je večer. A já to pak smažu. Ale stejně...

---

Jsem protiva a pořád jen slovíčkařím. Jasně. Kurva lidi!!! Já neslovíčkařím! Jen mám větší smysl pro jazyk než lidi z učňáků v mém okolí..Občas.

Můj bývalý se přesně před týdnem zasnoubil. Dala jsem mu hnusné kopačky kdysi na jeho narozeniny. Bylo to ode mně sprosté. I přesto jsme kamarádi. A víte co? Sere mě to. A mrzí. Protože on byl skvělý kluk, kterého jsem měla ráda. Teď má tu svou princeznu :) Se kterou mu to už tři roky sluší. Ale stejně mě to zabolelo. Asi je prostě jen pitomé vidět, že se zasnubuje bývalý, když se současným jste na nože...

Doufám. Pořád jenom doufám. Že se to všechno spraví. Že bude líp. Jenže takhle doufám už hodně dlouho. A nevím, jestli mám chuť házet dva a půl roku jen tak do koše. Řeči po kom všem jedu, s kým vším flirtuju. Přitom ti, o kterých si to myslí, by mě nepřitahovali ani se zavřenýma očima. Ne. Já očividně balím všechny kluky začínající na M. Ale to není můj problém, že on nemá holky kamarádky. Já mám kluky kamarády a nebudu se jich vzdávat jen proto, že on to nechápe. Není moje chyba, když si sedni na lavici v hospodě doprostřed, aby mohl ke mně, a on si sedne naproti, takže logicky to místo musí někdo zabrat.

Nevím. Jestli k němu něco vlastně cítím. Jestli ho mám ráda. Nebo ho miluju. Netuším. Připadá mi, že mám srdce prázdné. A je to divný pocit. Zítra za mnou má přijet. Možná. A já netuším, co budeme dělat. Už pár týdnů spolu nespíme (teda spíme. Držíme se za ruku a opravdu spíme), takže se asi budeme dívat na seriály každý ze svého křesla. Kdoví jak dlouho tu bude. Snad co nejdýl. Snad nám někdo nakrmí zvířata. A snad se to tady u nás nějak vyjasní. V klidu daleko od našeho bytečku. Jiné prostředí by mohlo prospět.

Uvažuju, že se odstěhuju. Pokud se mi bude v té škole chtít pokračovat, protože momentálně to zase tak jaksi nezvládám. Zase.... Jiný obor to jistí... Já jsem tak pitomá. Nevím čím to je, asi mám blbé období. Vždyť on se vlastně snaží. Jenže já mu dala jedinou podmínku a on není schopny ji dodržet. A proto já jsem protivná a on je nasraný. A ostatní mi říkají, že jsem ideální holka, které chutná pivo, vyzná se ve slivovicích, má ráda sex a nemá potřeby nahlas mluvit o pičovinách. A on na mě přesně tyhle vlastnosti nesnáší.

Vlastně si říkám, že se rozcházet nechci. Nebo aspoň ne teď. Chci, aby mi dal kopačky on, abych mu mohla říkat, že je to svině. Ale nechci být za tu mrchu já. Nebo to prostě jen vyšumí. Celé ty roky... A pak zapnete facebook a vidíte, že kluk, který chodil pět let s jednou holkou chodil, a vy jste si na ni teprve teď zvykli, rázem chodí s její bývalou spolužačkou... A najednou si říkáte, že lepší je zahodit ty dva roky než pět... (po bližším přezkoumání profilu oné dívky, jsem zjistila, že chodila s mým jiným ex... ach jak je ten svět malý..a to jsem zas tolik těch kluků před Milým neměla..)