A to už je jako Morava?

Druhá zkouška za mnou. První nevím jak dopadla, druhá prý teda úspěšně. Ještě to není oficiální, ale neoficiální zdroje říkaly, že mám z kolokvia o sedm bodů víc než mi stačilo, abych prošla. Doufám, že mé neoficiální zdroje nelžou. A zítra potřetí. Ale jestli jsem dala statistiku, tak dám všechno. I předmět, o kterém ještě stále netuším, o čem v něm vlastně šlo. Protože tak různorodé věci nevím, co mají společného. Ale nevadí. Přece jen nebyl áčkový.

No ale kvůli toho jsem psát nechtěla. Musím se podělit o hloupost a neznalost některých lidí. Respektive dvou dam, které mě dneska opravdu dojaly a já nevěděla, jestli se jim smát nebo se urazit.

---

Seděla ve vlaku a vydávala se domů.

"Slečno, máte tady volno?"

"Samozřejmě"

"Marcelko, pojď." A přisedly si k ní dvě asi padesátileté paní. Od pohledu pěkné a z řečí, které vedly, docela zcestovalé po celé republice. Tenhle názor měla ale za chvíli změnit.

...

"Prosímvás, že ještě otravuji, jezdíte tady často?"

"Do školy, takže ano, proč?" usmála se Víla.

"My tady jedeme poprvé. Do XY, mohla byste nám říct, kde máme vysednout?"

"O zastávku dál než vystoupím já."

"Děkujeme. A slečno? To už je asi na Moravě že?" A v tu chvíli Vílu málem omyli. Jako opravdu? To ty paní netušily, že i Brno, kde ještě pořád byli, je na Moravě? Odpověď: "Ano, a dokonce i internet tady máme," raději spolkla. Místo toho se mile usmála a řekla pouhé: "Jasně."

Ne lidi fakt. Bydlím pod jedním zámkem ve Zlínském kraji. Jezdím na jízdenku integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. A ptát se na město, které leží vzdušnou čárou od Brna 40 kilometrů směrem na Slovensko, jestli je Morava? To je urážející. A pak že si mám o takových Čecháčcích myslet něco dobrého. Mám spoustu kamarádek z okolí Prahy, ale u nich mi to nepřijde, asi proto že ví, kde studují a dokonce ví, kde je Lysá hora z pod které já pocházím. A skoro všechny na ní už dokonce byly. Ale tohle? Divit se, že je Brno na Moravě? To pardon, ale děcka to mají v sečitech ze čtvrté třídy... A teď jsem si vybavila ještě jednu věc. Nejčastějí věta, kterou slýchám od lidí poprvé přijíždějících do Brna, když vyjdou před hlavní nádraží. "Ty vole, Vyšehrad"

Je mi z těch lidí občas teskno. Takže jdu raději sednout zpátky do skript vážneného pana docenta, který nás zítra bude zkoušet a pokusím se to všechno nacpat do hlavy. Protože chci být chytrá a mít všeobecné znalosti a nechci být hloupá jako někteří lidé, které potkávám. Fakt ne.