Co vlastně potřebuju?
Co ještě potřebujeme a co už je jen vymoženost, která náš život dělá lehčím? Potřebujeme mít kde spát, jíst a pít. V dnešní době všichni potřebujeme internet a mobil. A peníze, za které si to ostatní, co chceme, můžeme koupit. Ale o tom psát nechci.
Všechno, co ke svému spokojenému životu potřebuji, jsi ty. Tvůj věčně provinilý úsměv, protože nejraději děláš věci, kterými mě provokuješ. Úsměv, který mě nutí usmívat se taky. I když mi není dobře. Tvé pousmání je kouzelnější než ten nejdražší lék na světě. Potřebuji slýchávat tvé vtipy, které mě sice většinou víc naštvou, než rozesmějí, ale to nadšení, s kterým je říkáš, je na tom stejně nejpěknější. Potřebuji vídat tvé zelené oči, ve kterých je toho napsáno víc, než bys kdy dokázal vyjádřit slovy. V tom dobrý nejsi. Topím se v nich, hledám tajemný poklad na dně moře, a ty mi s tím pomáháš. Pomáhal jsi mi s tím vždycky. I v dobách, kdy ses tomu měl spíš bránit. Potřebuji slyšet tvůj hlas, protože mě uklidňuje. I když si občas říkáme nepěkné věci, tak je tvůj hlas stejně ten nejsladčí ze všech, když mi po nocích šeptá, jak mě má rád. Potřebuji se s tebou hádat. Potřebuji ti občas říct, že jsi nehorázný kokot a slyšet od tebe, že jsem debilní kráva. Potřebujeme to oba, abychom si uvědomili, že to tak vlastně vůbec není, a deset minut potom za sebou přišli se slzami v očích a vysvětlením, že se vlastně máme rádi a nemyslíme to zle. Potřebuji tě proto, že žádnému jinému klukovi bych to říct nemohla, protože bych u něj nadobro skončila. Chci znát tvé myšlenky. Všechno, co se ti honí hlavou. Na co zrovna myslíš, jak se máš. Snažit se ti porozumět. Potřebuji vedle tebe noc co noc usínat ruku v ruce. Protože bez tebe by můj život byl o dost chudší. Protože i když se většinou chovám jako ten největší kretén na světě, tak ani nechci domýšlet, jak bych žila bez tebe. Ty jsi mi ukradl srdce v ten okamžik, kdy jsi před dvěma a půl lety vystoupil z vlaku a já tě poprvé uviděla. Já ukradla to tvoje, když jsem byla opilá, totálně na šrot, nalíčená, ale dokonale rozmazaná, tlustá, se senem na hlavě s hlavou v klíně cizího kluka. Potřebuji tě mít ráda. Protože to je ta věc, která mě drží v naději, že tenhle svět není tak zlej. Že je tady něco dobrého. Že jsi tady ty!
Všechno, co potřebuji, abych mohla být šťastná, jsi ty. A já ti děkuji, že můžu být součást tvého života. Miluju tě.
Ilustrační foto. Naše první společné. Takové hodně památeční. :D
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář! :-)