Sobotní mini fesťák

Sobota se povedla. I přes to, že jsem se opět přesvědčila, že pro krásu se trpí. Mě ty mé úzké kotníky jednou zabijou. Takže opět počítám jizvy. Čtyři na pravé, jedna, zato velmi hluboká na levé. Nateklé nohy přes noc konečně splaskly. Chci mít tlustější nárty a kotníky a všechno! Protože takhle mi nohy v těch gládách prostě nesedí pokud nemám zrovna troje hrubé ponožky. A to už jsou mi pak zase malé. Achjo. Takže teď nastává opět doba chození v teniskách, protože nic jiného bezbolestně neobuji. Sakra, proč já byla o deset kilo těžší, když jsem si ty boty kupovala. Ale to je jedno, protože stejně jsou zničené. Od toho debila na Fixe loni. Pitomec. Aneb kdo mi stoupne na glády, toho s nimi kopnu. (A on mi na ně pak stoupne zase a zase a zase...)

Patnácti minutová pauza v psaní pro záchvat smíchu. Vidět bývalého spolužáka jak tančí u tyče je moc i na mě. :D

Mandrage jsem přežila. Sice nevím jak, ale přežila. I jsme si s kamarádkou zazpívaly. Tu jednu písničku kterou znám. Za slib, že když přežiju tohle, přežije ona Wohnouty, to stálo. Opravdu mě fascinují (= serou) zpěváci, kteří si uprostřed písničky odskočí za pódium zakouřit. Já vím, že to bylo zadarmo, ale stejně. Hráli 45 minut. To to bez toho dehtu nevydrží? Stejně jako ty dvě o dost mladší pipky přede mnou, co mi foukaly trávu přímo do obličeje. Ne nevadí mi to na různých koncertech ani v klubech,kde se nevětrá. Jenže fakt? Opravdu na Mandrage? V pravé poledne? To nee, tam se to nehodí. No nic. Největší úspěch u mě měla písnička, kdy ten zpěvák mlel něco o tom, že prostě není borec. To teda není. Borec je možná tak ten kytarista. Pěkný. A ten pianista je asi mírně retardovaný. Nechci nikoho urazit, ale proč si sakra to piáno nezvedne, ale celou dobu hraje v opravdu divné předkloněné poloze? Bubeník na mě udělal největší dojem asi když stál frontu na toitoiku. A ten poslední člen mi připadal celou dobu strašně nedůležitý.

Šlo se na pivo. Které mi poslední dobou však nechutná. Nevím proč. Asi jsem si až moc zvykla na rum.

A šlo se zpátky na další koncert známého jména.

No Name. K těm už nemám takový odpor jako ke skupině předtím. Bude to tím, že jsem na nich rostla. Takže písničky znám. Překvapilo mě, kolik jich na tom pódiu bylo. Moc. Moc moc moc. Jakože fakt moc. Ten zpěvák byl vtipný. Ne trapné vtípky. Žádné zdůrazňování odkud jsou. Texty poupravené k dané akci. A spousta energie. A taky teplý týpek za mnou, který mi pištěl do ucha víc, než když pištím já na Landovi při písničce Čech. Až na ty zalehlé uši to tedy bylo fajn.

Nastalo dlouhé čekání kdy kluci procházeli různé atrakce a popíjelo se pivo. Sedělo se na zemi a stály fronty na jídlo. Ve kterých jsme si prozpěvovali se zpěvákem Jó Linda a Co bychom se báli na prachovské skály. Před pár lety mi jejich koncert ale připadal lepší. Byla jsem mladší a ožralejší. A oni taky. Teď byli moc střízliví.

A pak už konečně. Probojování se dopředu. Chvilka čekání na to, než nazvučí. A pak už konečně. Jste klienti naší kapely. Kamarádka byla zhnusena asi jako já u Mandrage :D Ale přežila to. Ke konci už si prozpěvovala taky. :D A já si opět jen dokázala, že jsem nesmrtelná a celou hodinu a půl s těmi těžkými boty jsem proskákala a užila si úplně nejvíc naplno. To by nebyl koncert na kterém jsem já, aby se něco nepokazilo, takže uprostřed už-netuším-jaké-písničky se Matějovi pokazil kabel ke kytaře. Ale během další písničky stihl dát kabel druhý, takže hráli dál tak jak měli. A já skákala a zpívala a užívala si a strkala do lidí před sebou, stejně jako oni strkali do mě.

Potom už byli jen Chinaski, na které už jsem tančila daleko od lidí na parkovišti. Tančila proto, aby se zahřála. A čekala na maminku, která obětavě přislíbila, že pro nás dojede. Kupodivu trefila. Když jsem ji teda pětkrát v telefonu vysvětlila, kde to vůbec jsme. Asi hned napodruhé trefila správné město. A pak i správný kruhový objezd na kterém jsme stáli. A tak jsme po víc než patnácti hodinách na nohou sedli na něco měkčího než asfalt. A pak jsem si konečně sundala boty a konečně jsem cítila nohy. :D Pro krásu se trpí. A že mi to teda v sobotu slušelo :))