Já chci SPÁÁÁÁT!!!

Od dvou v noci nespím.

Probudil mě milý tím, že zoufale vykřikl mé jméno. Na otázku: Copaak?? Odpověděl: Mám tě rád.

Hezké. To ano. Ale já kurva nemůžu spááát :(

Mám křeče. Hloupá nemoc.

Mám debilní kamarády. Hloupí lidé.

Když mi umírala babička, nezbylo mi, než se s tím smířit. Když kamarádce umírá děda, posílá všechny do prdele.

Vlastně je to divná holka, nemá reálné kamarády (všichni v reálu říkají, že je piča). Měla jen mě (já o ní říkala jen to, že by měla zhubnout - 150 cm, a odhadem 85 kg). Baví se s lidmi na internetu a reálně se s nimi nevídá. Blbá je.

Neříkám, taky mám 3 lidi, které znám jen přes net a píšu si s nimi. Ale těch reálných osob mám víc. Ona ne, ona si žije ve svém virtuálním světě. Hraje si na někoho, kdo není. A vztek si vylívá na těch reálných. Na těch, kterých by si měla vážit.

Proto já mám blog. Proto, když mě něco jebe, napíšu to sem. Je to jednodušší a stejně účinné.

Pitomé křeče, hážu do sebe další hořčík a doufám, že zabere. Pustím Simpsnovy a po sté zkusím usnout.

Proč to nejde?? :(

Jsem bezradná. Už jsem z té únavy už i brečela.

Miláček už skoro hodinu pracuje a já tady ještě pořád neusnula. Proč..