Okno jak výkladní skříň

Tak přesně takové okno jsem neměla. Já si vždycky nepamatuju jen pár okamžiků. A ty okamžiky jsou pak vždycky důležité do budoucna, jak se potom dozvím. Bezva.

---

Smůla.

Jsi děvka.

To je jediné co si pamatuju. Myslela jsem, že ostatní nebude důležité vědět. Proto to můj ožralý mozek zapomněl.

A teď?

Co jsi komu řekla?

Nikomu nic. Proč?

Protože mi volala Tereza, aby se zeptala, co jsme spolu měli.

Proč jako?

Protože jsi prý řekla Kristýně, že je děvka.

Aha. Tak to dává strašný smysl. Žádné vyhrožování, žádné násilí a já jsem nakonec zase za tu největší mrchu.

Vím, že jsem na Sabatonech brečela. Vím, že jsem uplakaná volala lásce. Ale nevím proč. Já kurva nevím. Tak mi to někdo vysvětlete. Protože já se v tom ztrácím.

Není lepší zapomenout?