Dušičkově
Když jsem byla ještě maličká Víla, pamatuji si, jak si ze mě vždycky babička utahovala, že až jednou zemře, tak nás bude doma strašit. A já nevím, jestli na duchy mám věřit nebo nemám. Jestli jsou nebo ne. Na tom se různí lidé stejně nikdy neshodnou. Jen si chci nějak v hlavě sesumírovat, co se u nás v posledním roce stalo. --- Babička zemřela na rakovinu před 11 lety. Všechny nás to doma dostalo. Trvalo to měsíc. Od okamžiku, co jsme pro ni volali záchranku, že jí není dobře, až po okamžik, kdy nám z nemocnice v šest ráno zavolali tu hroznou zprávu... Ale o tom tady psát nechci. 10 let se nic nedělo. Teda sem tam se nám otevřely samy od sebe dveře na verandu a sem tam se mi zamkly dveře od záchodu. Ale v takových situacích si člověk řekne: "Starý barák, no." To pořádné začalo loni o Vánocích. Děda prohlásil něco strašně drzého na adresu babičky. Ale fakt drzého. To úplně vybízelo k tomu, že se něco stane. Ze sporáku ze zadního vařiče nám vyletěla poklička. Tím způsobem, že s...