Vlasy

Vždycky jsem byla háklivá na své vlasy.

Ke kadeřnici nechodím už několik let, protože "ostříhejte mi konečky" vždycky znamenalo, že jsem přišla o polovinu vlasů a vypadala jsem jako magor. Stejně jako prosba "chtěla bych rudé vlasy" dopadla tak, že jsem z kadeřnictví odcházela o pár stovek chudší a zářivě růžová. Bohužel teď koukám na stránky našeho gymplu a archiv z té doby se už nedochoval, takže se pochlubit nemohu. Více méně jsem tedy kadeřnici nenavšívila od tanečních, ve kterých jsem byla asi v sedmnácti. Pořád jsem si statečně udržovala délku "hlavně ať mám zakrytá prsa".

Ale změna je život.

V délce těch vlasů se promítly všechny mé starosti. Celé to období během státnic, kdy jsem neměla čas dodržovat správnou životosprávu. Všechno to barvení.

A tak jsem se rozhodla udělat krátký proces.

Prostě jsem si to šmikla u ramen.

Sice teď skoro omdlívám, protože takhle krátké vlasy jsem fakt neměla už asi deset let, počítám, kdy mi to zase doroste do té adekvátní velikosti "po prsa", a ještě mě ani nikdo neviděl, aby řekl, že to je dobrý, ale už teď počítám výhody. Zatím jich mám deset. A ten nejdůležitější je samozřejmě ten desátý.

1. Nebudu muset tak často čistit odpad v umyvadle. Ono se to nezdá, ale stačilo se týden česat v koupelně a voda přestala odtékat. A to jsem se nečesala přímo nad tím umyvadlem, takže ani nevím, jak to je možné.

2. Budu se moct začít česat i na návštěvách. Ze stejného důvodu jako v bodě 1.

3. Nebudu nacházet své vlasy všude. V záchodě, na ledničce, omotané kolem kartáčku na zuby, na všech kobercích, linech, ve špinavém prádle, ve vypraném prádle,... :D

4. Spotřebuji méně šamponu. Protože si myji vlasy maximálně jednou týdně, jistě si dokážete představit ty tisíce, které za šampony ročně utrácím.

5. Mám důvod si koupit nové sponky do vlasů, protože k vlasům po ramena se sponky hodí.

6. Zároveň nebudu muset hodinu přemýšlet, jaký účes si vytvořím, protože je to natolik krátké, že to pomalu nesepnu do culíku.

7. S tím, že mi ubylo víc než dvacet centimetrů obarvených vlasů, se výrazně zlepšuje poměr odrostu na mé hlavě. Teď už je mám více přirozené než nabarvené. Jakože takové opačné ombré no...:D

8. Nebudu ze spaní řvát bolestí, když si vlasy zalehnu sama nebo když mi je zalehne někdo jiný.

9. Taky nebudu řvát bolestí, když si dám na záda neopatrně batoh, tašku přes rameno a podobně. Vytáhnout ty vlasy z pod toho vždy trvalo několik minut.

10. A stejně... Už od čtrnácti let chci mít vlasy jako Patricie Solaříková :D

Nakonec vždyt je to stejně úplně jedno, i kdybych byla plešatá, když celé dny trčím doma a nohy z baráku vytáhnu pouze tehdy, jdu-li nakupovat. Tak snad si toho aspoň někdo mé blízkosti všimne a pochválí mě, jak jsem krásná. A snad si na to brzy zvyknu. Teď ještě uvažuji, že bych si koupila barevné křídy na vlasy. A pak se můžu do toho dětství vrátit úplně... :-)